mozart.top1_

CAFÉ MOZART: KAVÁRNA, V NÍŽ NOTY OBČAS NELADÍ

V Café Mozart v přízemí ostravského obchodního domu Laso už v osm ráno hned na první dobrou zjistíte, proč kavárna nemá nouzi o hosty – je totiž kuřácká. A protože takových podniků už v Ostravě moc není, stahují se sem štamgasti z centra.

Za dobrou snídaní sem tedy rozhodně nejdou – v nabídce je pět spíše skromných jídel typu obložený talíř nebo jogurt s ovocem, ale servírka varuje, že má pouze šunkové chlebíčky nebo toasty se šunkou a sýrem. Když zvolíte chlebíčky, budete na ně podle servírky půl hodiny čekat, čímž vás poměrně elegantně dovede k jediné vhodné nabídce – toastům…

Proč je v kavárně vzdálené jen několik desítek metrů možné si vybrat z dvacet špičkových snídaní a tady mají jednu? Těžko říct, možná Mozart, patron podniku, který má ve skleněných výplních stolů vystaveny staré noty, na dobré jídlo moc nebyl.

Ale my jsme přišli hodnotit kávu a její přípravu, takže si objednáváme espresso a cappuccino – tahle dvojice nám dělá společnost při všech testech. Na těchto dvou nápojích lze poznat, jak pracuje obsluha a co o kávě ví.

Bodová stupnice

  • 1 bod – Tohle se nepovedlo
  • 2 body – Není to úplný propadák
  • 3 body – Neurazí, ale ani ničím nepřekvapí
  • 4 body – Skoro dokonalé, ale…
  • 5 bodů – Wow!!!

Kavárna se plní hosty a my máme dobrý výhled na kávovar, takže si již brzy píšem do bloku první hodnocení, které popisuje, jak servírky pracují s kávovarem. A není to nic moc povzbudivého.

„V přípravě kávy jsou tady základní nedostatky. Nevyčištění páky a neodpuštění vody je stále se opakující písničkou ve většině kaváren. A Café Mozart není bohužel výjimkou.“

Slovníček pojmů

Crema – pěna na espressu, má v ideálním případě mít „tygrování“ v odstínech tmavší a světlé hnědé barvy. Když pěnu odsunete lžičkou, vrátí se zpět a znovu pokryje hladinu šálku.
Objem – u espressa by měl být objem kávy od 25 do 35 mililitrů.
Extrakce – laicky řečeno – doba, po kterou teče espresso z páky kávovaru – ideální je dvacet až třicet sekund.
Pěna cappuccina – jde o mikropěnu krémové struktury o výšce zhruba jeden centimetr, správně jen po okraj šálku, ne kopec na něm.
Latte art – snaha o vytvoření obrazce v pěně cappuccina.

Chuťově pak espresso bylo průměrem, klasický prototyp italského hořkého espressa. I když objem nápoje s cremou byl připraven správně do 30 sekund.

Foto: Jaroslav Baďura, Magazín PATRIOT

S cappuccinem to už bylo poněkud horší. Tryska na šlehání mléka byla značnou dobu neutřená a při samotném šlehání mléka jsme slyšeli zřetelné prskání, jak se bílkoviny v mléce přehřívají vysokou teplotou.

Cappuccino mělo na sobě pravděpodobně toho největšího sněhuláka, kterého jsme kdy v kavárnách obdrželi. O latte art a krémové mikropěně jsme si mohli nechat pouze zdát. Samozřejmě se potvrdila naše hypotéza o přepáleném mléku, o cappuccino byste si spálili jazyk.

Foto: Jaroslav Baďura, Magazín PATRIOT

No a smutným zlatým hřebem tohoto nápoje bylo posypání skořicí… Přátelé, skořici na cappuccino můžeme dát, pouze pokud si o to zákazník řekne. Skořice má velmi silné aroma a přebije vám veškerou chuť mléka a espressa. Cítíte pak jenom skořici.

Závěr – Dva body jsou ještě milosrdné, v době našeho hodnocení zkrátka neměla obsluha, byť celkem k hostům přívětivá, svůj den…

Doporučení – Těžko říct, komu a proč Café Mozart doporučit. Snad kuřákům, kteří zde mají jeden z posledních ostrůvků smradlavé svobody, jinak nás nenapadlo už moc důvodů, proč když budete hledat kavárnu, vyrazit právě sem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *