Opavskou kavárnu Kramer na Horním náměstí nepřehlédnete. V létě je venku velká zahrádka, interiér zaujme milovníky bytelného a poctivého nábytku evokujícího první republiku.

Kavárna má zajímavé členění, jsou tu místa pro jednání u stolu, ale i pohodlné kožené sedačky pro nezávazné „rozvalení se“ a klábosení. Část kavárny je určená kuřákům.

Sedáme si tak, že máme celou kavárnu jako na dlani. Jen na kávovar, z důvodu vysokého baru, není bohužel pořádně vidět. Slyšíme však všechno a můj vycvičený sluch už dokáže odhalit, jak se káva pro nás i ostatní hosty chystá… Přichází přívětivá slečna a bez problému a diskuzí nad velikostí nápoje si objednáváme.

Bodová stupnice

• 1 bod – Už nikdy více
• 2 body – Není to úplný propadák
• 3 body – Neurazí, ale ani ničím nepřekvapí
• 4 body – Skoro dokonalé, ale…
• 5 bodů – Wow!!!

Objednáváme si espresso a cappuccino – tahle dvojice nám bude dělat společnost při všech testech. Na těchto dvou nápojích lze poznat, jak pracuje obsluha a co o kávě ví.

Při pohledu na kávovar zjišťuji, že společně s tryskou na mléko jeví známky čistoty. Dostalo se mi však už několik zklamání v podobě opětovného neočištění páky a neodpuštění vody. Začínám být z toho už trochu smutná. V kraji si opravdu jen pár podniků drží skutečně správnou kvalitu přípravy. O surovinách nemluvě. Ráda bych rozdávala více hodnocení za pět bodů, ale při těchto neustále se opakujících chybách jsou to pak známky spíše nižšího řádu.

Slovníček pojmů

Crema – pěna na espressu, má v ideálním případě mít „tygrování“ v odstínech tmavší a světlé hnědé barvy. Když pěnu odsunete lžičkou, vrátí se zpět a znovu pokryje hladinu šálku.
Objem – u espressa by měl být objem kávy od 25 do 35 mililitrů.
Extrakce – laicky řečeno – doba, po kterou teče espresso z páky kávovaru – ideální je dvacet až třicet sekund.
Pěna cappuccina – jde o mikropěnu krémové struktury o výšce zhruba jeden centimetr, správně jen po okraj šálku, ne kopec na něm.
Latte art – snaha o vytvoření obrazce v pěně cappuccina.

A jak se zdá, Kramer se ku kavárne s plným počtem bodů nepřidá. Délku extrakce espressa jsem bohužel nezahlédla, ale když mi přistálo na stole, objem prozradil své. Množství kávy v šálku bylo větší a chuť vodovější. Dedukuji podextrahované espresso. Jednoduše, espresso teklo příliš rychle. Toto se dá napravit seřízením mlýnku. Dala jsem si pár doušků a zbytek kávy nedopila.

Latte art jsme na cappuccinu objevili, ale už podle zvuku šlehání mléka jsem tušila, jaká pěna nás čeká. Bublinky s příliš horkým cappuccinem a tedy i s hrozbou spáleného jazyka. Kromě toho byla chuť cappuccina vodová. Vodové espresso = vodové cappuccino,“ uzavírám hodnocení kávy.

Závěr – Celkový dojem z kavárny je trochu rozpačitý. Interiér jakoby sliboval zmíněnou prvorepublikovou kvalitu a poctivost, připravená káva tomu ale neodpovídá. Neurazí vás, ale ani ničím nepřekvapí – proto hodnotíme třemi body.

Doporučení  – Shodli jsme se, že v den naší návštěvy obsluhovala hosty zvláštně nesourodá dvojice. Sympatická a usměvavá drobná blondýnka a urostlý, ale zamračený vrchní, jemuž byste asi do očí neřekli, že by se mohl občas usmát… Kavárnu doporučujeme k pracovní schůzce i kamarádskému „pokecu“ či na rande, vhodná je pro kuřáky, protože má pro ně vyhrazenou část. Nekuřákům může vadit, že ze zmíněné části proniká do kavárny kouř.