
TEST KAVÁRNY: VÍTEJTE V AMADEUS CAFE, VÁŽENÍ, TADY SE ČASY NEMĚNÍ
V Amadeus Cafe se rekvizity kavárenského života nemění. Hudební nástroje na stěnách a všudypřítomné noty odkazují na světově proslulého skladatele už pěknou řádku let, stejně jako nábytek…
A očividně sem chodí hosté, kteří to tady právě takhle mají rádi – vedle u stolku sedí dvě starší dámy a ke kávě si dávají dortík, opodál si pán středního věku čte noviny.
Bude i káva a její příprava taky retro? Naštěstí se moje obavy rozplynuly. I když postarší kávovar mě nechával pořád v napětí. Velice příjemná obsluha se práce ujala pěkně hbitě a ve výsledku samotné přípravě nemám co vytknout.
Bodová stupnice
- 1 bod – Tohle se nepovedlo
- 2 body – Není to úplný propadák
- 3 body – Neurazí, ale ani ničím nepřekvapí
- 4 body – Skoro dokonalé, ale…
- 5 bodů – Wow!!!
Páku obsluha dosucha vyčistila hadříkem, což nebývá zvykem zdaleka ve všech kavárnách. U odpuštění vody bylo zřejmé, že je tady naprosto automatické. A o očištění trysky na páru ani nemluvě.
Extrakci kávy jsem také měřila a do třiceti sekund jsme se vešli. Přípravou na mě tedy udělali skutečně dojem. S chutí obou nápojů to už bylo poněkud horší.
Slovníček pojmů
Crema – pěna na espressu, má v ideálním případě mít „tygrování“ v odstínech tmavší a světlé hnědé barvy. Když pěnu odsunete lžičkou, vrátí se zpět a znovu pokryje hladinu šálku.
Objem – u espressa by měl být objem kávy od 25 do 35 mililitrů.
Extrakce – laicky řečeno – doba, po kterou teče espresso z páky kávovaru – ideální je dvacet až třicet sekund.
Pěna cappuccina – jde o mikropěnu krémové struktury o výšce zhruba jeden centimetr, správně jen po okraj šálku, ne kopec na něm.
Latte art – snaha o vytvoření obrazce v pěně cappuccina.
Na první pohled jevilo espresso dostatečnou cremu a objem. Měla jsem však tušení, že půjde v šálku o značný poměr robusty. Po ochutnání se mi to jen potvrdilo. Velmi hořké. Až stahující ústa. Opravdu. Toto jsem dopít nemohla.
Cappuccino nás nepřivítalo žádným obrázkem, takže trošku zklamání. Co do kvality mléčné pěny, tak ta byla krémová a po okraj šálku. Naštěstí nás žádný retro sněhulák s bilou kapucí v šálku nečekal. Teplota cappuccina byla v normě, dalo se akorát pít.
V chuti však bylo cítit výrazně hořké espresso, což způsobilo, že cappuccino nebylo tolik lahodné.
Závěr – Dáváme tři a půl bodu z pěti možných, přípravu kávy tady zvládají na jedničku, jen ta káva samotná by mohla být lepší…
Doporučení – Jakmile pojedete okolo nebo tady budete čekat na tramvaj, bez váhání vstupte. Postarají se tady o vás, jen to bude malinko ve stylu retro.